Seriál o potravinách
CUKR
Je velmi zrádná pochutina, zvláště pak cukr čištěný - bílý. O jeho kalorických "schopnostech" už ví asi každý, ale o tom, že například zabraňuje přisvojování některých vitamínů a prvků, to už každý neví. Můžete tedy mít například vhodné složení stravy a přesto vám bude scházet železo, vápník a další. Ano, za to vše může cukr. Proto je lepší cukr a potraviny které jej obsahují používat minimálně. Pokud se už neubráníme, měli bychom mít po ruce cukr nečištěný - hnědý. Sladkou chuť můžeme nahradit rovněž cukrem přírodním, z některého ovoce. Jestli někdo opravdu hodně zápasí s chutí na sladké, měl by zadat do vyhledávače "gymnema sylvestre" nebo "Gluco Health".
MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY
Organismus člověka jako savce má schopnost bezproblémově mateřské mléko do období asi 6 - 8 let života, organismus je vytvořen tak, aby uměl po určitou dobu vyrábět ty správné trávicí enzymy. Pokud budeme mluvit o mléku kravském, pak už je to trochu o něčem jiném. Pokud budeme mluvit o mléku, které se dá zakoupit na pultech obchodů, je ještě o něčem jiném, nemá totiž s mlékem od zvířete již téměř nic společného. Každá potravina stvořená přírodou je jako celek pro člověka přijatelnější neboť obsahuje vždy protilátku pro trávicí trakt. Tato protilátka je u mléka v syrovátce. Dnešní mléko je dělená potravina a navíc ještě čištěná, takže lidský organismus "jen zírá" cože mu to dáváme k rozkladnému procesu. Neví si s tím rady, nemůže najít vzorec k rozkladu a odbourávání z organismu. Chemická vazba je pro něj "nelogická". Takové potraviny jsou pak jako "nepřátelé", jsou vypuzovány bez užitku z těla ven. Než opustí organismus napáchají ovšem mnoho škody. Na mýtus, že mléko je třeba k dobré stavbě kostí můžeme zapomenout, protože příliš velký přísun mléka způsobuje pravý opak, v dětském věku neškodí tolik. Ostatní mléčné produkty jsou na tom podobně. Jediné co prospívá lidskému organismu jsou zakysané mléčné výrobky, fungují jako přijatelná provokace pro imunitní systém trávicího traktu.
Malý - možná špatný příklad pro snadnější pochopení dělené potraviny a například barvy ve spreji. Chceme nastříkat plechovou tabuli a místo barvy ve spreji použijeme jen její jednotlivé složky. Začneme tím, že plech posypeme barevným práškem, potom jej polijeme ředidlem, pak polijeme lakem a nakonec na vše budeme foukat vzduch. Copak nám asi vznikne místo pěkně nalakovaného plechu ????????????
POHANKA
Tuto rostlinu a její plody je možné směle považovat za superpotravinu. Obsahuje snad úplně vše co organismus potřebuje a ještě je vhodná i z dietetického pohledu. Nebude jistě chutnat každému, ale loupaná pohanka(kroupy) ve směsi s celozrnnou rýží (každé vařeno zvlášť a nakonec smícháno) svou chutí nezklame, ba právě naopak. Je dokonce vhodná i pro lidi trpící alergiemi a onemocněním zvaným dna. Je užitečná každému, bez ohledu na geografický původ.
ŠPENÁT
Velmi zajímavá rostlina, která však obsahuje snad nejméně železa ze všech známých, pokud vůbec nějaké železo obsahuje. Je to velmi užitečná a dobrá příloha k jídlu. Pozor by si měli dát pouze jedinci s nemocnými játry, ledvinami (nebezpečí tvorby kamenů) a nemocní dnou.
EXOTICKÉ OVOCE
Chuťově lákavá, ale v lepším případě neprospěšná potravina pro většinu středoevropanů. Proč ? První co bychom měli brát v úvahu, je vlastnost lidského organismu vyrábět látky(enzymy) pro rozklad všeho, co se objeví v trávicím traktu. Než se organismus naučí vyrábět ty správné enzymy trvá tisíce let a déle. Pokud budeme jako středoevropané tedy konzumovat exotické ovoce, náš organismus si nebude umět vyrobit enzymy pro jejich bezproblémový rozklad a bude spíše zápasit, než by mohl mít nějaký užitek. Další, co je třeba vědět, je složení. K informaci, kolik obsahuje které ovoce vitamínů a jiných prospěšných látek se sice dostaneme celkem snadno jenže - tyto údaje jsou z ovoce , které uzraje pod sluncem v zemi původu. K nám na pulty prodejen se dostane pouze se zlomkem udávaného složení - sklízí se nezralé a "dozrává" po cestě. Přemýšlení o tom, jak je nám exotické ovoce prospěšné můžeme uzavřít představou jak je ošetřováno DDT( opět se používá kvůli potlačení onemocnění malárií,,,když se DDT přestalo používat, dramaticky narostla úmrtnost a počet onemocnění) a kvůli transportu namáčeno do chemikálíí proti parazitům.
MASO
Člověk je sice všežravec, ale délkou střev se více podobá býložravci. Delší střeva hůře snášejí pobyt a rozkladný proces masa. Na druhé straně bezmasá strava může především ve vývoji dítěte způsobit odlišný vývoj. Živočišné bílkoviny způsobují vyšší růst všech tkání včetně mozku. Může se tedy snadno stát, že dítě, které má živočišných bílkovin nedostatek bude celkově s vývojem pozadu. Je možné namítnout, že existuje i jiný způsob jak zajistit živočišné bílkoviny pro organismus. Například vegetariáni tuto možnost využívají ve formě mléka a vajec. Nutno upozornit, že ani mléko, ani vejce nejsou schopny takový přísun nahradit. Rostlinné bílkoviny jsou sice prospěšnější, ale nejsou schopny podporovat růst tkání v takovém měřítku. Maso by se tedy mělo jíst, ale tak, aby nám co nejméně škodilo. Několik pravidel pro konzumaci masa.
1. Pokud jíme maso, jeho doplňkem na talíři by měl být asi 4 násobek váhového množství syrové zeleniny, která zajistí dezinfekci střev a zkrátí jeho pobyt ve střevech.
2. Konzumovat hlavně libové maso ze zvířat se střednědobým životním cyklem (vepřové, telecí, skopové...).
3. Konzumovat maso pokud možno jen vařené.
4. V žádném případě nekonzumovat produkty z masa – uzenina, paštika atp.
NAŤOVÁ PETRŽEL A PAŽITKA
Tato naťová zelenina je pro středoevropana tím nejvhodnějším druhem zeleniny vůbec. Dá se využít jak v teplé, tak studené kuchyni kdykoli v průběhu dne. Největší přínos má syrová a není třeba s množstvím šetřit, ba právě naopak. Stačí asi tak dvě vrchovaté polévkové lžíce rovnoměrně v průběhu dne a organismus dostane téměř všechny vitamíny a prvky, které je vůbec možné ze zeleniny získat - železem počínaje, vápníkem konče a že jsou v přisvojitelné formě není ani třeba dodávat. Na pozoru před přílišnou konzumací by se měli mít nemocní dnou.